• My menu nepotřebujeme
    ( #minimalismus )
Terima kasih
2018-06-03
Another post

... i cesta může být cíl

Protože se náš výlet pomalu blíží ke konci ( máme před sebou 13h letu z Bangkoku do Kolína ) rádi bychom v posledním příspěvku poděkovali lidem, které jsme potkali a poznali. Léniny dodatky kurzivou v uvozovkách

První a zároveň nejdůležitější osoba, kterou jsme potkali a už se jí nezbavili je Móňa. Potkali jsme se s ní asi už druhý den na Lomboku u našeho vrchního sushi kuchaře Ahmada a vydržela s námi skoro do konce :-) Píši skoro, protože odletěla do Čech na dovolenou. Ano, na dovolenou! Móňa totiž žije druhým rokem na Lomboku a snaží se otevřít kavárnu. I přes veškeré právní a administrativní komplikace se sen v podobě kavárny stává pomalu skutečností. Škoda že jsme to nestihli. Ale pracovní nasazení místňáků, kterému se také přezdívá 'Lombok style' je zkrátka nevypočitatelné. Občas se prostě týden neobjeví v práci, protože měli zrovna nějaký svátek, nebo se soused ženil.

Móňa nám byla průvodcem, delegátem, kulturním ambasadorem a hlavně přítelem. Určitě se s ní ještě rádi uvidíme a užijem si tu její kouzelnou chaotičnost hodnou umělců, jímž ona je. Díky Móňo.

"Móóoňo, já děkuji za sdílení Tvojí knihovny, že jsem měla celých 5 měsíců co číst, společné natírání kachliček, za všechny officy nad našlehaným flat whitem v DJ´s café nebo pod drugou u kliniky a v neposlední řadě za všechny lekce hraní na ukulele. Jsi má hudební inspirace a Be my baby mi Tě bude připomínat už navždycky!"

Chronologicky druhý pár čechů, který jsme potkali na Lomboku byli Michal s Pájou. Michal nám ukázal kde a s kým se dá surfovat, poslal nás na legendární surf spot 'Desert point' a hlavně nám zařídil bydlení v Medical centru, kde jsme pak bydleli po zbytek výletu. Nejvtipnější zážitek s Michalem byl, když Léňa uklouzla před naším pokojem a Michal vyběhl ze svého pokoje jako Superman a začal jí zvedat :-D Kdyby byl o trochu rychlejší, tak dá pod ní ruce a v ještě lepším případě by i mohl předejít uklouznutí tím že by se s hadrem otočil na zápraží jako mistr Propr a mokrou podlahu by vytřel do sucha. Do teď nevím, zda nás šmíroval za dveřmi :-D , nebo měl zrovna jen cestu kolem, každopádě díky Míšo.

"Druhá záchrana života po již zmíněných kluzkých kachličkách přišla při našem prvním surfováním na Gerupuku. Míša byl ve vodě mým strážným andělem, když mi ukázal, jak rychle zachránit sebe i surf po solidním wipe outu. A hlavně díky němu mě silné negativní a podvodní zážitky neodradily od dalšího surfování - naopak. Díky moc."

Na celý měsíc se u nás v Medical centru usadily 2 lékařky z DORY, Maky a Péťa se kterými jsme podnikli boží výlet na Desert point a Gili Layar, který byl zakončen syrovým zážitkem v podobě poskytnutí první pomoci místní dívce ležící uprostřed silnice v tratolišti krve, obklopená stovkou bezmocných místňáků. Musím se přiznat, že jsem viděl prvně člověka na pomezí života a smrti a do teď si tu situaci živě vybavím a běhá mi mráz po zádech. Díky za společnost, cenné rady při nácviku resuscitace a také za zdravotní péči :-) "Přesně, holky jsou profesionálky, které vědí, jak se chovat v krizových situacích. Ať už to dopadlo s místňačkou jakkoliv, Maky s Péťou v ten moment udělaly maximum. Naše ranní čtenářské kroužky a smoothie snídaně mi budou chybět!"

Na sopku Rinjany jsme vyrazili v organizované skupině, ve které byli 2 surfaři z Německa Filip a Kevin. Když jsme se s nimi první den naobědvali a šli k vodopádům, tak si jeden z nich začal zpívat nějakou podivně známou písničky jejímž autorem je Michal Tučný a tak jsme nechápali jak nějaký Němec může zpívat české písně ještě bez přízvuku. Kevin se následně přiznal že nám zapomněl říct že má matku češku a žil několik let v ČR. :-D Dostali jsme od nich pár dobrých rad jak se posunout v surfingu a následně jsme je potkali ještě v Ekasu jak pilují styl a lámou prkna ob týden ;-) Díky kluci.

"Věnovat se surfingu na 100% znamená odjet po zkouškách nejen do Indonésie, ale k tomu se ubytovat ve vesničce uprostřed ničeho jen proto, že je tam kvalitní spot. S vámi ta cesta na a z Rinjani utekla mnohem rychleji..."

Na poslední měsíc se u nás v Mediclu ubytovali další dobrovolníci z Dory. Ivča a Tom. Energická a bezprostřední Ivča nás každé ráno vítala otázkou 'už si kadil?' načež jsme pochopili, že pro zdravotní sestřičku je to dotaz zcela normální a tak nám nezbývalo nic jiného než si zvyknout a nadále se navzájem informovat. Léňa a Ivča si nebývale sedly, protože konečně měly navzájem s kým pít.A já byl rád, že je tam chvíli nějaký umírněný jedinec mužského pohlaví. Tomovi musím poděkovat za vyléčení opakovaných zánětů ucha, které prý při surfingu nejsou nic neobvyklého.

"Jak se definuje spřízněná duše? Když máte někoho, kdo s vámi zajde na Bintanga, kdykoliv máte nebo nemáte žízeň, drží s vámi ramadánský půst, i když je na pláži vedro a všichni rozdávají chlazené kokosy či s vámi klidně ve 2 ráno leze na palmu? To musí být ono! Děkuju za všechny Tvoje šílené nápady, jsem ráda, že jsem nikdy nešla spát a o tu srandu nepřišla..."

"Jestli mi v Indonésii něco chybělo, tak tanec. Tomíku, děkuji moc za rychlo kurzy lindy hopu u bazénu. Až Tě přestane bavit doktorování, z fleku si můžeš otevřít swingovou taneční školu:-)"

Musím říct že s Ivčou jsme na Lomboku zažili neopakovatelnou party. Ve 3h ráno projet celou Kutou až na pláž jen v ručníku na jednom skutru ve třech lidech a jednou slívkou byla parádní volba :-) I přes to že jsme projížděli jako myšky, druhý den nám Mohadžir ( náš obědový šéfkuchař ) vyprávěl že nás slyšel i přes jeho silné bambusové stěny svého warungu, jak křičíme jeho jméno.

I přesto že jsme Ivču nechali na Lomboku a vracíme se domu není mise ještě dokončena a Ivču musím naučit kadit v přírodě. Jo zní to fakt divně, ale představte si, že je vám 30 a nikdy, !nikdy! jste nesrali v přírodě mimo mísu. To není možné. Znáte snad někoho dalšího z vašich přátel, kdo je takto nešťastně limitován? Pokud ano, otevřu si na to snad kurz 'kadění v přírodě' na serveru 'naucmese.cz' a budu dělat lidi šťastnější. Třeba začnou chodit i do přírody :-) "BTW čůrat v přírodě jsem naučila Ivču já. Level 2 nechám na Tomovi..."

A nakonec chci poděkovat Léně, která se tak spontaně rozhodla jet a hlavně to se mnou dala. Povim vám, občas to není jednoduché vydržet s člověkem 24/7, co vypadá že je permanentně na drogách, navíc když máte nějakou trudomyslnou náladu, ale musíte si jen uvědomit, že štěstí je vaše volba a nikdo vás šťastnym neudělá. Díky Leni.

"A já děkuji Tobě, Tome, že jsi těch 5 měsíců vydržel se mnou - že jsi klidně vyměnil karabiny za prkno, opustil své horolezecké dětičky, že jsi se mnou vždycky jel surfovat, i když nebyly ideální vlny nebo pršelo, že jsi byl tolerantní, když se Ti po neplánovaném večírku objevila kamenná žába u pokoje. Děkuju za všechny krásné fotografie, kterými jsi dokumentoval celé dobrodružství, a za superní výlety po okolí. A nejlepší bylo, že pokaždém takovém výletu přišel nějaký ještě lepší...třeba hned za týden. TERIMA KASIH!"

32°C
Teplota na Bali
Mamka a babička
Likes
40% těla
spáleného od slunka
F